Oslava 70. výročí začátku uměleckého školství v Neratovicích

Šel-li neratovický občan v pondělí 7. 11. 2022 v podvečer kolem budovy základní umělecké školy, musel zpozornět. Šel-li stejnou cestou bezpečnostní technik, musel omdlít! Cesta ke škole byla lemována hořícími svíčkami (to by ještě nebylo to nejhorší…), svíčky hořely i uvnitř!
Kolem půl šesté večer už proudily ke škole davy lidí, dětí, dospělých, někteří s nástroji… Naše škola si dovolila půjčit datum září 1952, které je uvedeno v kronice města Neratovice jako počátek souvislé výuky hudebního, později i výtvarného, tanečního a nakonec i literárně-dramatického umění u dětí.
V šest hodin v sále nebylo k hnutí, doslova hlava na hlavě. Díky ochotné pomoci pana Vladimíra Vaise, profesora na místním gymnáziu, byly promítány dobové fotografie z historie školy.
Obrovský potlesk přivítal bývalého ředitele naší školy, který se před léty dokonce i aktivně podílel o sobotách a nedělích na stavbě školní budovy (pamatujete, co byla Akce Z?). Pan Jaroslav Kužel, v doprovodu syna a snachy, manželů Kuželových, v 93 letech, neuvěřitelně při věci…  Člověk si musel s úctou pomyslet :“Je to vůbec možné?“ Pan Kužel poznával žáky po mnoha letech…
Program byl sestaven tak, aby potěšil, pobavil a nenudil. V úvodu se představil kvartet mladých bubeníků ze třídy Jana Košiny , následoval Big Band ZUŠ Neratovice pod vedením svého dirigenta Michala Novozámského, na výlet do světa jazzové klasiky (Gerschwinův The Man I Love) na sólový klavír se s námi vydala Renata Fričová, vystoupil saxofonový kvartet Tomáše Knappa a krátký program zakončilo vystoupení pěveckého sboru Neravoices pod vedením sbormistryně Veroniky Hálové, s klavírním doprovodem Vladimíra Figara. Píseň Saxana od skladatele Angelo Michajlova nám připomněla, že letos uplynulo už neuvěřitelných 50 let od premiéry filmu Dívka na koštěti.
Vrcholem programu ovšem bylo  vystoupení  bývalých i současných žáků a učitelů školy. Dechová hudba „Jednou a dost“ vyčkala na pokyn svého dirigenta, pana ředitele Jaroslava Kužela st., který tak symbolicky odstartoval polkou Muzikanti, pojďte hrát. Kapela, která spolu v této sestavě hrála poprvé (a naposled), přednesla celkem čtyři skladby, zpěvu se ujala Veronika Hálová a jako host Pavel Zahradníček. Zvláštní poděkování patří řediteli Společenského domu Neratovice, panu Petru Svobodovi, za zapůjčení fotografií z historie školy a navíc statečný výkon při hře na baskřídlovku.

Po závěrečném slovu starosty, pana Romana Kroužeckého, byli hosté pozváni na prohlídku tříd školy, kde na ně čekali současní učitelé, paní učitelka Jana Khásová nabízela ve své třídě k nahlédnutí kroniky školy a dobové fotografie.
Po nasycení duše bylo třeba udělat trochu radosti také tělu, takže jsme s radostí pozvali všechny přítomné na malé pohoštění. Ti naše pozvání stejně radostně přijali, takže na ředitele školy, který přišel později, zbyly už jen sušenky…
Večer, který měl připomenout sedmdesát let existence uměleckého školství v Neratovicích, se vydařil. Děkuji všem, kteří s jeho přípravou pomohli (zejména paní hospodářce Vandě Havránkové) a doufám, že se najde někdo, kdo naváže na tradici a za deset let připraví oslavu této skvělé školy.
Samozřejmě děkuji všem, kdo přemohli večerní únavu a přišli nás podpořit. Tak snad zase za deset let…
V Neratovicích 8. 11. 2022